Duhový most 2011


30.11.-0001
Napsal: superadmin

Dne 30. 12. 2011 od nás navždy, zcela nečekaně, odešla půlroční nadherna-kumrinka.jpgKumřinka. Do poslední chvíle jseme nevěděli, že je nemocná, běhala po domě jako vítr, dobře papala a hrála si. Po celou dobu, co byla u nás, nebyla nikdy nemocná...Ani rýma, ani nemocné oči... Až ten poslední večer přestala jíst a byla nezvykle tichá. Také srst se jí zhoršila, začala jsem se okamžitě bát FIP, ač bříško ještě neměla. V noci byla smutná, hladila jsem ji a ona se ke mně tulila. K ránu zemřela... Opravdu měla FIP, ale ve zcela počátečním stádiu, jenže zřejmě nějakou velmi agresívní formu. Stále tomu nemohu uvěřit, že tu už není, stále pro ni pláču. Po Vánocích měla odejít do nového domova...
Dne 28.12.2011lesnenka.jpg zemřela kočička Lesněnka, která byla nalezena v lese za hradeckým útulkem. Lesněnka zemřela necelých dvanáct hodin po objevení prvních příznaků. Dg. panleukopenie.
Dne 28. 12. 2011 zemřela jedna ze čtyř krásných Idiných koťátek, maličká, nesmírně plachá tříbarevná Kyselkatribarevna-kyselka.jpg. Přijela k nám nemocná, už tehdy ji chtěl pan doktor uspat, ale nakonec jsme se rozhodli léčit, Kyselka se zázrakem vzpamatovala a začala jíst, běhat a hrát si. Jenže, na rozdíl od svých sourozenců, vůbec nerostla, zůstávala malinká a příšerně hubená. Ale papala hodně, mističky si chránila, ještě nad nimi vrčela. Radovala jsem se... Tak to bylo i to poslední ráno... A večer nepřišla k jídlu a já jsem ji našla ležet skoro bez života a naříkající. A tak jsem letěla na veterinu, aby nešťasná malinkatá holčička, která vážila jen necelé kilo, zatímco její sourozenci váží skoro skoro tři, dostala tu poslední injekci. Miláčku, moc a moc lituji, žes tady nemohla zůstat s námi, ač jsem věděla, že jsi vzhledem ke své šílené plachosti neumístitelná. Stýská se nám...
Dne 25. 12. 2011 zemřela krásná, ale plachá kočička Carmencarmen0.jpg. Měla jsem na ni velký počet zájemců, kteří by si ji byli rádi adoptovali, ale Carmenka se nedala ani chytit. A po nějakém čase ji postihly nervové problémy, oslepla a velmi hubla. Když byla nemocná, stále jen smutně seděla, protože už nezvládla utíkat a s hrůzou čekala na podávání léků. Ke konci života se zdálo, že se snad vše v dobré obrátí, začala opět běhat a chodila k jídlu. I očička se zlepšovala. Jenže neznámý nepřítel přes veškerý boj veterinářů i můj byl silnější a Carmen odešla do nebe. Sbohem, krásná holčičko, nám je moc smutno, ale Tobě je již dobře a opět si běháš jako vítr.
Dne 22.12.2011 zemřelalilyinz.jpg bílorezatá kočička - koťátko Lili. Měla velmi akutní zánět střev a žaludku s rychlým průběhem a i přes veškerou veterinární péči během 24 hodin zemřela.
Dne 19. 12. 2011 od nás odešla devítiletá hluchá kočička, tříbarevná Pacičkypacicky2.jpg. Byla to kočička vítací, každý si ji hned zapamatoval, na každého skočila, o každého se otírala. Vždy jsme si dělali legraci, že se Pacinkám musí vykat, i na veterině jí vykali a vždy ji oslovovali: " Dobrý den, Pacičky, jak se máte?" Pacinky u nás žila šťastný život, byla svéhlavá a dominantní, ale milující a milovaná. Zemřela na selhání ledvin. Držela jsem ji v náruči, hladila a do poslední chvíle se s ní mazlila. Odešla bez bolesti, tiše, jen ta velká bolest v našich srdcích zůstává.
Dne 16. 12. 2011 v 17.15 zemřela dvě maličká koťátka, Trubička a Hořičkamoje-milovane-holcicky2.jpg. Byla tak krásná, tak přítulná, bohužel přijela nemocná. Jejich maminka je do poslední chvíle opečovávala, neopustila je, olizovala je i kojila. Když obě pan doktor uspal, protože už nemohla chodit, jejich maminka nesmírně tesknila a mne smutek skoro zničil...
Dne 13. 12. 2011 zemřela mlaďoučká kočička Venďa.venda-ve-volierce.jpg Bohužel ji usmrtila, jako mnoho jiných, zákeřná a neporazitelná FIP, tentokrát suchá forma, která Vendince s sebou ještě přinesla velké neurologické problémy. Je mi to moc líto, byla to velmi milá a přítulná kočička , která ve svém krátkém životě zažila jen odstrkování a hlad...
Dne 2.12.2011img_7251.jpg zemřel kocourek Homer, který k nám přijel z Hlinska. Dg. mokrá forma FIP.

Dne 27. 11. 2011 ve 14.59 od nás navždy odešel náš milovaný, výjimečný, nadmíru statečný sedmnáctiletý kocourek Mikešek Stázička. mikesek-stazicka-vecerni_sezeni_u_televize.jpgByl u nás jen půl roku, přijel v květnu v zoufalém stavu, neuvěřitelně zdevastovaný. I když měl své páníky, tak ti ho sedmnáct let nechali osudu. Když byl v červnu operován, měl nádor na játrech, modlila jsem se, aby mu byl dopřán alespoň měsíc krásného života. Bylo mu dopřáno půl roku, velmi těžkou operaci zvládl, žil tady  všemi milován, nic mi pro něj nebylo zatěžko. Každý, kdo ho viděl, si jej zamiloval, každý z něj cítil tu obrovskou chuť do života,  i když byl tak těžce nemocen, i když jeho srdíčko již tlouklo z posledních sil a pomalu končilo svou životní pouť...  Jsem ráda, že alespoň ke konci života se dočkal velké lásky, obdivu a uznání, on však jen nepřijímal, ale z celého svého nemocného srdíčka lásku dával, po celou dobu nám svým chováním a přítulností děkoval a neodmyslitelně se nám navždy vryl do srdce. Byl velkou osobností, i na veterině, kde za něj všichni bojovali a stále přemýšleli, co ještě udělat, jak mu víc ulehčit, ho milovali. Nikdy na něj nezapomenu, takový druhý na světě není. Když odešel, v desítkách domácností za něj hořely svíčky... Mikešku, Ty víš, že jsem Tě milovala nade vše, že jsme byli nerozluční, že jsi byl vždy tam, kde jsem byla já, žes mne neustále držel kolem kolem krku nebo alespoň za ruku, vím, žes mne i Ty moc miloval. Nikdy, nikdy na Tebe nezapomenu, moje hvězdičko krásná. Odešel jsi tiše a skromně, stejně, jako jsi žil. Usnul jsi v mém náruči, kdy Tě hladilo šest milujících rukou...a já jsem Tě líbala a šeptala Ti, že se nerozcházíme...

 

Dne 25. 11. 2011 ve 20.30 odešla do Kočičího nebe překrásná malá želvinka Dádulka se střapečkem na ocásku, kterou rovněž zabila mokrá formy FIP. Byla nerozlučnou kamarádkou Berunky a právě tak, jako Berunku, ani něžnou Dádulkudadulka-prekrasna.jpg nikdo nechtěl. Paní, která ji přinesla slibovala, že si ji vezme, nařizovala, že nesmí být umístěná - ale nakonec slib nesplnila. Dádulka byla miláček, která by jistě každému, kdo by si ji adoptoval, přinesla jen samé štěstí a radost stejně, jako ho přinášela nám. Snad jsou teď obě holčičky opět spolu, hrají si a vzpomínají, že se u nás měly krásně.
Dne 20. 11. 2011 zemřela malinká, něžná kočička Berunka. Zabil ji nepřítel ze všech největší, mokrá forma FIP. Do poslední chvíle Berunkaberunka-v-kvetinach.jpg bojovala o svůj život, netušili jsme, že je to FIP, protože tekutina byla zákeřně schovaná v hrudníku. Bohužel tento boj se nedal vyhrát... Škoda, že tak překrásnou běloučkou kočičku nikdo nechtěl, kdyby odešla do nového domova včas, mohla ještě žít a být tak veliká, jako je teď její umístěný brácha...
Dne 20. 11. 2011 jsme se navždy rozloučili s milovanou kočičkou Žofinkouzofka-s-ocima-jako-hvezdy.jpg. Celý půlrok, kdy byla u nás, bojovala s velmi úporným průjmem, neustále byla léčená, občas se zdálo, že naše upovídaná kočička s očima jako hvězdy přece jen zvítězí, ale nakonec jsme prohráli všichni, protože k celkovému vysílení se ještě přidalo nervové postižení. Moc se nám stýská, miláčku, byla jsi velmi výraznou součástí naší velké kočkopsí rodiny a nikdy nezapomeneme, jak ráda jsi nám, lidem, sedala za krkem. Moc jsem Tě milovala, Žofinko, a moc jsem si přála, aby se z Tebe opět stala šťastná kočička, když Tě Tvůj bývalý pán přinesl na veterinu utratit...
Dne 19. 11. 2011 zemřela malinká kočička Darinkanemocna-darinka.jpg, jedna ze šesti koťátek, která jsme zachránili před smrtí. Bohužel, přes všechnu péči, nám ji vzala FIP. Je nám to moc líto, Darinko krásná! Mohla jsi mít nádherný život.
Dne 18. 11. 2011 odešel do kočičího nebe tříletý plachý kocourek Theodorektheodorek.jpgZabila ho mokrá  forma FIP. Naštěstí do poslesdní chvíle byl Theodorek veselý, krásně papal a neustále mne plácal přes ruku. Byl jsi neumístitelný plašánek, Theodorku, ale stejně je mi po Tobě moc smutno.

Dne 10. 11. 2011 zemřel první ze tří Mušketýrků, Nádherný rezatý Portosek. Ještě ve dvě hodiny v noci vesele běhal po domě tak, že jsem ho nemohla chytit, abych ho vyfotografovala - a ráno jsem ho našla v pelíšku mrtvého.portosek-a-aramisek.jpg

Dne 14.11. 2011 v 0.45 ho do Kočičího nebe následoval jeho bratříček, překrásný černobílý Aramisek. Oba chlapečci zemřeli na panleukopenii, ač byli plně  a nadstandardně očkovaní. Škoda, že nemohli být umístěni z původního domova, kde se narodili. Zájemců by na ně byla velká spousta. V původním domově je však bohužel nikdo už nechtěl, takže přemístění nemocných koťátek od mámy a s tím spojený velký stres vykonaly své. Koťata přijela plná škrkavek a s úporným průjmem... 

Dne 10. 11. 2011 v 9.35 zemřel nádherný bílý kocourek jerome.jpgJerome. Lékaři u něj diagnostikovali FIP. Snad se příliš netrápil, protože ještě před dvěma dny velmi dobře papal a hrál si. Najednou však dostal vysoké horečky, přestal jíst - a byl konec. Sbohem, miláčku překrásný, usínal jsi u své paničky v náručí a ona Tě až do poslední chvíle hladila...

Dne 8. 11. 2011 ve tři hodiny odpoledne zemřel mladý, ani ne dvouletý kocourek v_mincine_pelisku.jpgEdík na selhání ledvin. Edíček byl další ze skupiny bezprizorních koček, které žily v Náchodě na sídlišti a lidem velice vadily. Když Edík přijel ke mně, byl jen odrostlé kotě, asi sedmiměsíční kocourek s obrovskýma očima. Po sídlišti se ustrašeně plížil a hledal něco k jídlu, ale odchycení se samozřejmě velmi bránil. Ten necelý rok, co u mne prožil, se své plachosti nezbavil. Když bylo potřeba ho léčit, očkovat nebo kastrovat, byl to vždy veliký problém... Ale jinak tu žil spokojeně, se svými kamarády z Náchoda, v teple a klidu. Jenže jednoho dne se přestal schovávat, druhý den na sebe nechal dokonce i sáhnout - a to jsem viděla, jak je vyhublý. Třetí den se již nechal vzít a odnést na veterinu. Avšak na vše už bylo pozdě, veterinář konstatoval, že má ledviny jako dva kameny a že by se už jen trápil. Edík naštěstí již nic nevnímal, jen tiše ležel - a tak i navždy usnul. I když jsi byl plašánek, Edíčku, moc jsem pro Tebe plakala a moc se mi po Tobě bude stýskat.

Dne 26. 10. 2011 ve čtyři hodiny odpoledne od nás navždy odešla bílá hluchá kočička Bělinka. jeste-zveda-hlavicku.jpgZemřela na selhání ledvin. Přišla k nám ze strašných podmínek, sama si nás, ač neuvěřitelně plachá, našla a když jsem ji odchytila, velmi spokojeně u nás žila. Moc jsem si přála, abych se k ní mohla přiblížit více, abych jí mohla ještě víc pomáhat. Bohužel Bělinku svou plachost nikdy nepřekonala...  Byla u nás rok a půl, bylo to krátce, ale přece jen ten rok a půl měla vše, teplo, plné misky, své děti kolem sebe, mohla si vybíhat do velké voliéry - a musím říci, že si, i přes svou plachost, bezpečného domova vážila a nikdy se nesnažila utéct. Měla jsem Tě moc ráda, Bělinko nešťastná, nikdy na Tebe nezapomenu. V pokoji mi zůstává ale živá vzpomínka na Tebe - Tvá dceruška Vajenka a Tvá dvě vnoučata, Velenka a Vanilka. (Vzpomínka na Bělinku)  
 Dne 17.10.2011 od nás navždy odešel kocourek Filípekfilipek.jpg, kdysi zachráněný těžce nemocný kocourek, nalezený umírající v příkopě... Nepomohli mu ani ti, kterým patřil. U nás se zázrakem vzpamatoval a byl velmi šťastný, bohužel ho po dvou letech stejně dohonila strašná, nevyléčitelná nemoc, mokrá FIP. Filípku, konečně jsi měl nádherný domov, bohužel jen moc krátce. Tvůj kamarád Venoušek Tě stále hledá a stále po Tobě teskní. 

Dne 1.10.2011 maruska.jpgodešla za duhovým most kočička Maruška. Maruška přišla do depozita jako náhradní maminka ke koťátkům z třídírny. Okamžitě po příchodu do depozita se jich obětavě ujala a začala se o ně starat. Pomohla jim překonat nejkritičtější dny, starala se o ně od jejich týdne do skoro měsíce. Potom bohužel těžce onemocněla, úporně zvracela a měla průjmy. přes veškerou veterinární péči se ji, ale nepovedlo zachránit.

Dne 27. 9. 2011 o půl deváté večer od nás navždy odešel za Duhový most těžce nemocný rezatý kocourek Garjsem-krasavec.jpgfield. Věděla jsem, že ke mně se svými nezměřitelnými ledvinovými hodnotami přišel v klidu zemřít, ale přesto je mi strašně smutno, protože toho klidu a bezpečí si po asi velmi strastiplném životě užil starý kocourek velice málo, bydlel u mne jen týden. Bohužel i přes každodenní infuze už Garfieldek poslední dny nemohl jíst ani pít a život pro něj byl již utrpením. Garfieldku, ani nevíš, jak ráda bych se o Tebe i nadále, jakkoliv dlouhou dobu starala!
Dne 25. 9. 2011 nás navždy opustila dvouletá kočička Agátkaagatka.jpg, dceruška Andulky. Agátku jsme s dalšími koťaty přivezli z Prahy z velmi neuspokojivých podmínek. Agátka se uzdravila, ale od počátku to byla sice krásná, avšak dosti nepřizpůsobivá a svéhlavá kočička, proto nebyla ani nikdy nabídnuta k adpoci. Žila si svůj spokojený život v domově, kde byla šťastná, kde měla spoustu kamarádů, veškeré zaopatření, velkou voliéru a hlavně naši lásku. Vždy byla velmi pohyblivá a bystrá - a tak, když čtyři dny před smrtí najednou zalezla do pelíšku a nejedla, věděla, jsem, že je zle... Agátka byla napadena smrtelnou FIP a odešla nám nečekaně hned v počátku rozvoje této choroby... Den před svou smrtí ještě chodila po voliéře a vyhřívala se na okně... Agátko, v pokoji je bez Tebe divně ticho a smutno, moc se nám po Tobě stýská... 
 Dne 20. 9. 2011 zemřela malinkatá krásná Deniskadeniska.jpg. Přes veškerý náš boj, očkování, podávání drahých přípravků na podporu imunity a infuzí Deniska svůj boj se strašnou nemocí prohrála. Měla panleukopenii...

Dne 19. 9. 2011 odešlo za Duhový most malinké kočičí miminko, stěží čtrnáctidenní Ludvíčekmam_hlad.jpg. Chlapeček byl nalezen v přístřešcích na tržnici, několik dní tam zoufale naříkal, pak pro něj ochotný pán vlezl a paní se ho snažila krmit kravským mlékem. Ludvíček však stále velmi naříkal, proto ho donesla na veterinu a ješte večer byl předán do našeho depozita.Bohužel Ludvíček, ač paní depozitářka dělala vše, co se dalo, kojila ho kočičím mlékem, měla ho stále v náruči, masírovala ho, začal mít veliký průjem a zvracel. Na veterině dostával infuze i léky, ale už nic nepomohlo a Ludvíček za tři dny odešel za Duhový most...  

Dne 15. 9. 2011 zemřela krátce po sobě dvě malinká koťátka Míšenka a Terinkaholcicky-odpocivaji.jpg, která byla nalezena, jak sedí v dešti pod stojícím autem. K nám však již přišla nemocná...bohužel si s sebou přinesla smrtící chorobu - panleukopenii. A jak to u této nemoci bývá - jeden den se ještě miminka radovala ze života, běhala, papala a hrála si - a druhý den od nás navždy odešla. Je nám moc líto, že si neužila bezpečí a pohody nového domova, ve kterém se, bohužel jen velmi krátce, cítila tak šťastná. 
Dne 5. 9. 2011 od nás navždy odešel náš milovaný kocourek Amynadherny-amy.jpg. Přišel k nám od lidí, kteří se ho dvakrát zbavili s tím, že údajně byl agresivní ke třináctiletému klukovi. Amy však s námi žil přes půl roku a za tu dobu se projevoval jen jako jako nadmíru mazlivý, vstřícný a přítulný kocourek, skvělý přítel lidí a bezvadný kamarád všech koťat, která s ním v pokoji žila. Jediné, co mu chybělo, byla stálá přítomnost milovaného člověka...Bohužel se nikdy nevyrovnal s tím, že ho jeho bývalí majitelé zradili a zbavili se jej a u nás, ač se ke každému návštěvníkovi tulil a mazlil se s ním, ho nikdo nechtěl. Když jsem se rozhodla, že u nás najde trvalý domov, sklátila ho strašná nemoc, proti které není obrany a s kterou lze jen prohrát... Statečný Amy, ač nemocný, však byl stále veselý, papal, běhal po celém domě a mazlil se. Až v pondělí ráno běhat přestal... Miláčku, nikdy by nás nenapadlo, že právě na Tebe číhá ta odporná FIP. Odešel jsi od nás do kočičího nebe, my však na Tebe nikdy nezapomeneme. Milovali jsme Tě a moc nám chybíš. 
Dne 27.8.2011img_8587.jpg zemřel bíločervený kocourek Garfield ze Stavebníčků - diagnoza vlhká forma FIP. Dne 3.9.2011 zemřela na tutéž diagnozu jeho tříbarevná sestřička Máša.I poslední sourozenec je velice maličký a nepřibývá, takže se obávám stejné diagnozy.
Dne 22.8.2011img_6168.jpg zemřel kocourek Šediváček. Šediváček přišel koncem zimy do depozita s prasklým rohovkovým vředem na rohovce. Očičko se vyléčilo, ale bohužel virus z oka se očním nervem dostal až do mozku, který napadl. Šediváček prošel dlouhodobým léčením - byly mu podávány atb, v  době podávání atb se zlepšil, ale po vysazení se v brzké době zase zhoršil. Nakonec jsme si s vetem přiznali porážku a Šediváčkův boj jsme ukončili .....

Věruškaveruska-v-naruci.jpg. Žila u mne tři týdny a celou dobu jsme spolu s veterináři bojovali o její život. Koťátko do Hradce rovnou na veterinu přivezla ze Šonova naše depozitářka paní Hana B. Kočičku převzala od místních lidí, protože malý kluk ji velmi trápil, držel ji za krk a točil s ní ve vzduchu. Věruška se v noci začala dusit a druhý den u ní lékařka v Hradci Králové zjistila protrženou bránici. Operoval ji náš skvělý veterinář, který mi pak kočičku přivezl druhý den domů. Po těžké operaci mne pan doktor informoval o rozsáhlém zranění... Věruška měla starší těžké zranění - lidmi protrženou bránici ...a tím, jak s ní kluk točil, se jí do otvoru v bránici nahrnuly vnitřní orgány. Rovněž měla zlomený ocásek. Ač jsme dělali vše, co se dalo, křehká maličká kočička těžké trauma nezvládla a svůj boj o život prohrála. Týden se zlepšovala, ale pak začala mít vysoké horečky, její zraněné ledviny začaly kolabovat, až zcela vysadily. Čtrnáct dní jsme dávali léky, ve dne v noci dostávala infuze do žíly, ale vše bylo marné, malinkému miláčkovi svíčka života zcela uhasla. Stále na Tebe, Věruško nádherná, vzpomínáme a stále se nemůžeme smířit s Tvojí zbytečnou smrtí. Těm, kteří Ti vše způsobili, nelze NIKDY ODPUSTIT!

Dne 15. 8. 2011 ve čtyři hodiny ráno zemřela nešťastná kočička Stinkyimg_1541.jpg. Byla nalezena u opuštěného domu, na kost vyhublá a zcela bez zubů. Hned jsme s ní jeli na veterinu, kde se jí dostalo veškeré péče, domů si ji vzala a starala se o ni velmi svědomitá slečna, která s ní denně znovu a znovu chodila na veterinu. Bohužel nešťastnou malou slaboučkou Stinky nešlo zachránit, byla již příliš zdevastovaná a pravděpodobně měla i suchou formu FIP. Jediné, co nám v našem smutku pomáhá, je to, že nezemřela opuštěná, ale byla obklopená láskou s starostlivostí.
Dne 12. 8. 2011 od nás navždy odešel náš milovaný překrásný kocourek Fénixek, fenix-premysli.jpgpro jeho krásu i skvělou povahu všemi obdivovaný. Žil s námi šťastně jedenáct let, s dcerou se učil na maturitu a vystudoval s ní celou medicínu, kdy vždy vytrvale ležel právě na těch skriptech, ze kterých se musela učit. Byl neuvěřotelně přítulný, bezproblémový, miloval lidi, kočičky i pejsky, ke keždému se tulil, každého láskyplně olizoval. Bohužel onemocněl podivnou nemocí, kdy se mu velmi změnil krevní obraz, začal nesmírně hubnout a ztrácel se před očima. Měl pravděpodobně nějaký zhoubný nádor...Přes veškeré léčení, lékařské konzultace, přes veškerý boj i prosby se Fénixek zhoršoval, přestával papat a k jeho zlé chorobě se přidalo i selhání ledvin. Odešel tiše, v mém náručí. Určitě cítil a věděl, že je nadevše milován, že jsme z jeho odchodu zoufalí, ale že ho musíme nechat odejít. Spinká pod jabloní, nad ním se sklání šípková růže a je pořád s námi. Nejen v našich srdcích, kde zůstává prázdné místo...
Dne 28.7.2011 ve 15.26 odešel za Duhový most malinký, sotva dvouměsíční Jožínekjozinek.jpg. Nevíme, co mu bylo, od narození byl slaboučký, nepřibíral, ve dvou měsících nevážil ještě ani půl kila. Přesto, když jeho malinké srdíčko dotlouklo, jsme se s jeho odchodem jen velmi těžko smiřovali, protože jsme měli našeho hravého drobečka moc rádi a stále jsme věřili, že se vše v lepší obrátí... Ale neobrátilo...
Dne 28.7.2011 kote_005.jpgodešla za Duhový most kočička Pipi z pražského depozita MarkétyM. Její mozek zřejmě napadl vir, který postupně způsobil slepotu, hluchotu, nechuť k jídlu a špatnou koordinaci pohybů. Ačkoli jí bylo určitě okolo půl roku, stále vypadala na dvouměsíční koťátko. Ačkoliv jsme s ní poslední dobou byly skoro každý den na veterině, stav se nelepšil a my jsme ji nemohly nechat trápit a třeba úplně ochrnout.... Víme, že svůj kratičký život prožila obklopena láskou a starostlivostí a doufáme, že naši příchylnost pociťovala i ona, přes všechny své problémy, tak ráda se s námi mazlánkovala!!! Máme tě rádi, Pipi...
 Dne 20. 7. 2011 náhle zemřela - pravděpodobně na kalicivirózu - něžná polodlouhosrstá nádherná kočičí holčička Janinka. janinka.jpgByla nalezena i se svým bráchou v zavázané krabici...v našem depozitu se krásně zotavila, ale najednou byla pryč. Ještě ráno si s bráchou hrála a odpoledne zemřela. Janinko, moc jsme pro Tebe plakali.
Dne 7. 7. 2011 zemřel starý kocourek Micourekmicourek.jpg. Přišel k nám velmi zdevastovaný v zimě, kdy mu zemřel páníček a kdosi starému kocourkovi "otevřel dveře" a vyhodil ho na mráz. Micourek byl venku dlouho a nebyl schopen se o sebe postarat. Hodní lidé, kteří ho našli a začali léčit, ho potom přivezli k nám. Micourek si krásného domova moc užíval, papal, vyhříval se, mazlil se, spal v posteli. Ale bohužel mu byl dopřán jen půlrok, než ho dohnalo selhání ledvin, pozůstatek předchozího strašného života. Samozřejmě jsme o něj bojovali, ale prohráli... Micourku, dědečku starý, je nám moc líto, žes musel tak brzy odejít, nikdy na Tebe nezapomeneme.
Dne 6.7.2011img_8000.jpg zemřela kočička Leontýnka. Leontýnka přišla do depozita velice zdevastovaná. Byla vyhublá - vážila necelá dvě kila. Její krevní obraz byl dle slov vet. lékařky katastrofální. Situaci jsme nevzdaly, ale zkusily zabojovat - bohužel boj jsme s Leontýnkou prohrály ....
Dne 30. 6. 2011 odešel po marném boji s těžkou nemocí malinký chlapeček Vilémek, miminko-vilemek.jpgsynáček Vajenky. Za dva dny by byl dosáhl šesti týdnů svého života. Byl nádherné koťátko, první ze čtyř sourozenců otevřel očička, první začal papat, byl moc šikovný, dokonce od svého narození zamluvený... Bohužel těžký zápal plic ukončil jeho krátký život a plamínek svíčky jeho života zhasl. Miláčku, byl jsi s námi krátce, ale měli jsme Tě moc rádi.
Dne 27. 6. 2011 odešel za Duhový most malinký, teprve měsíční mouratý chlapeček Anetky. Bojoval, ale byl ještě moc malý na to, aby zvítězil. Měl zápal plic... dva-tydny-2.jpg
V týdnu od 6.6. do 12.6.2011untitled-2.jpg zemřela tři nemocná koťátka - Bajaja, Popelka a Kejchal. Koťátka přišla do depozita a vypadala na dva měsíce, i když  veterinář podle zubů určil věk na nejmíň na půl roku. Přes všechna léčebná i dietetická opatření koťátka nejenže nepřibírala, ale spíše ještě hubla. Příčina smrti - dvakrát mokrá Fip a jednou suchá FIP.
Dne 6. 6. 2011 zemřel kocourek Jarmilekkocourek.jpg, nešťastný chlapeček, kterého někdo zavřel umírajícího a s velkým nádorem na nožičce do krabice a tu pohodil před kanceláří naší depozitářky. Paní okamžitě běžela s Jarmilkem na veterinu a ona i doktor bojovali o jeho život. I statečný Jarmilek se statečně rval se smrtí, začal papat, mazlil se, ale...bylo už příliš pozdě. Zemřel na selhání ledvin, už ho neposlouchala ani pusinka při jídle. A my můžeme jen zoufale nenávidět toho lidského netvora, který nechal Jarmilka takto trpět a pak ho bezcitně, jako kus hadru, odhodil...
Dne 4.6.2011rarasek.jpg zemřel maličký Rarášek syn Rozárky. Příčinou smrti byl zápal plic - komplikace herpes infekce. Dne 18.6. zemřela jeho sestřička Rampepurda a kočička Rory - příčinou smrti byl zápal plic, který byl komplikací herpes viru.

Dne 4. 6. 2011 v jednu hodinu odpoledne zemřel překrásný kocourek Eliášekeliaskova-posledni-fotka.jpg, krasavec všemi obdivovaný... Dlouho trvalo, než jsme si na sebe zvykli a když nám všem konečně začalo být krásně, náhle přišla rána, nečekaná, zlá, nevysvětlitelná... Eliášek onemocněl chorobou, proti které se nelze ubránit, proti které nelze bojovat, chorobou, se kterou se vždy pouze prohraje... Strašná FIP opět zvítězila a Eliáška nám navždy vzala. Zemřel ve dvojí náruči - své virtuální paničky a v mé. Jeho tělíčko jsem uložila k věčnému spánku společně s tělíčkem Divunky pod vzrostlou jabloň mezi samé sedmikrásky... ( Vzpomínka na Eliáška )

Dne 4. 6. 2011 od nás navždy, po sedmi letech společného života, odešla do kočičího nebe Divunkadivuna1.jpg, naše DIVUKRÁSNÁ obrovská kočička. Sedm let u nás spokojeně žila, nikdy nebyla nemocná, veterinární ordinaci navštívila jen při kastraci. Běhala si šťastně po celém domě i zahradě, ničeho a nikoho se nebála, vždy byla svá. Byla to naše největší kočička, téměř osmikilová krasavice... A stejně se neubránila dravé, hnusné nemoci, stejně, uprostřed radostného života musela navždy odejít... FIP si nevybírá, kosí bez varování, bez pravidel. Divunka odešla zároveň s kamarádem Eliáškem a společně s ním spinká v hrobečku pod jabloní. Divunko milovaná, chybíš nám moc, chybíš všude - a vždy nám chybět budeš. 
Dne 30. 5. 2011 v 10,00 hod.zemřel maličký chlapeček Antonioantonio.jpg, bratříček Santiaga. Diagnoza stejná a stejně strašná - panleukopenie. Miláčku, nemohli jsme nic dělat, nemohli jsme Ti pomoci, je nám to neuvěřitelně líto...
Dne 28. 5. 2011 v 9,00 hod.zemřel maličký chlapeček Santiagosantiago.jpg. Strašná hrozba panleukopenie vtrhla tam, kde ještě nikdy nebyla...a zabíjí koťátka, která byla s takovou láskou, péčí a námahou vypiplána...
Dne 28. 5. 2011 k ránu zemřel nádherný a chytrý Adámekadamek.jpg, synáček Anežky, třetí ze tří překrásných sourozenců. Diagnoza - panleukopenie...
Dne 28. 5. 2011 k ránu zemřel veselý Andíčekandicek.jpg, synáček Anežky. I on se svými bratry radostně skotačil skoro do poslední chvíle, než ho dostihla panleukopenie... 
Dne 27. 5. 2011 ve 22,20 hod.zemřel nádherný Arturekarturek.jpg, synáček Anežky. Ještě den před tím běhal po balkoně a své paničce pomáhal. Den nato ho zákeřně a rychle zabila panleukopenie.
Dne 9. 5. 2011img_6947.jpg zemřela nově přijatá kočička Mirečka. Mirečka byla do depozita přijata velice vyhublá, dehydratovaná a s již  velkým megakolonem a byl nezbytně nutný zákrok pod narkozou. Bohužel i přes šetrnou narkozu Mirečka zákrok nezvládla.
 
Dne 2. 5. 2011 zemřela kočička Malenkamalenka_haja.jpg, dceruška Mišulky. V březnu odešla do společného nového domova se svým bráchou Myšáčkem, aby se na 1.máje vrátila zpět sama a nemocná. V původním domově vše hned poznala, radovala se a mazlila se starými a nezapomenutelnými kamarády a byla velmi šťastná. Bohužel pouze právě jeden den, protože se vrátila s rozvinutou FIP...a nad ní nelze zvítězit...
Dne 23. 4. 2011 od nás navždy odešel náš miláček z největších, milovaný perský kocourek s PP, Ferda Falcoferdikfalco_v_modrem_nadherny.jpg. Byl již dvanáctiletý, ale zemřel zbytečně a bezdůvodně na předávkování Sedalinem při stříhání. S jeho odchodem, který ještě zdaleka neměl přijít, se nikdy nesmířím. Odešel v den, kdy celý křesťanský svět oslavuje Zmrtvýchvstání, odešel a nás tady zanechal v pláči a zoufalství. Spinká pod rozkvetlou jabloní - na kterou si měl lézt a radovat se z krásného jara a překonání zimy. Byl milovaným členem naší rodiny, všude nás provázel a my jsme ho velmi milovali. Ferdíčku, bolest v mém srdci z Tvého zbytečného odchodu se nikdy nezahojí, místo po Tobě se nikdy nezaplní. Byl jsi a zůstaneš jediným, nejmilejším, nezapomenutelným. Odpusť mi, že jsem Tě dala stříhat jinam, než v předchozích letech a že jsem medikaci, která Ti byla podána  rukou "profesionála", nezkontrolovala. Já sobě si neodpustím nikdy.
Dne 21. 4. 2011 odešel za duhový most překrásnýmodrý a modrooký plašánek Josífek. josifek2.jpgPřišel k nám jako velmi starý a skoro utrápený kocourek, vyplašený a nedůvěřivý. Za rok a půl, co u nás bydlel, se přece jen trochu osmělil, přibíhal mne v houfu s ostatními vítat a při jídle se nechal i pohladit. Bylo na něm vidět, jak je spokojený, že se nemusí starat o teplý pelíšek ani o každodenní papání, měl rád své kočičí kamarády, ke kterým se tulil a od kterých se nechal rád olizovat. Když jsem se začala radovat, že i mne Josífek začal brát na vědomí s radostí a ne se strachem, chlapeček onemocněl. Bezdůvodně, nevysvětlitelně, smrtelně. Zemřel, protože nad "mokrou" FIP není možné zvítězit. (Vzpomínka na Josífka)
Dne 20.4.2011 img_3701.jpgbyla uspána kočička Blaženka. Diagnoza "suchá" forma FIP.
Dne 2. 4. 2011 v noci zemřel Hlaváček, detail.jpgkterého k nám z Holohlav přivezli lidé, kteří ho nestrpěli ani venku na dvoře. Hlaváček velmi tesknil, ale žádnou chorobu jsme na něm neviděli. Ani rýmu, ani kašel, nic... A najednou, po čtrnácti dnech pobytu u nás, ležel ve voliéře mrtvý... Pitvou byla zjištěna akutní pneumonie...naprosto nevysvětlitelná. Ale hlavním důvodem jeho odchodu "na druhou stranu" byl asi velký smutek a stres... Hlaváčku, byl jsi překrásný, veliký a hodný, ani nevíš, jak moc je mi všeho líto... Chtěla jsem se Ti postarat o krásný život a najít Ti domov, odkud by Tě nevyháněli, ale nestihla jsem to...  

Dne 31. 3. 2011 navečer od nás navždy odešel náš čtrnáctiletý milovaný kocourek Kulíšek, na-satelitu2.jpgkterý tady s námi žil jedenáct let. Byl to náš milovaný táta, nejem obrazně, ale byl i skutečným tátou pro své tři děti, Cecilku, Fénixe a Ďasánka. Měl u nás i svou družku, mámu koťat, želvovinovou Mínu. Všichni patřili mezi plašánky, tedy neumístitelné. Ale se všemi jsme se sžili a měli je rádi. Kulíšek u nás prožil jedenáct šťastných let, kdy tady s ním doslova bok po boku neustále všude chodil jeho vyplašený synek Ďasánek. Tam, kde byl Kulíšek, byl  samozřejmě i Ďasánek, dnes již jedenáctiletý. Byli to naši "kluci rezatí". Vždy, když jsem je takto viděla přitisknuté k sobě, bála jsem se, co bude s Ďasánkem, kdyby Kulíšek odešel dřív...

Náš milovaný Kulíšek zcela bezdůvodně náhle onemocněl tím strašákem, proti kterému se nedá bojovat a kterého je stále víc, "mokrou FIP". Miláčku náš, byly to šťastné roky, které jsme spolu prožili, všichni jsme Tě milovali a všichni jsme pro Tebe plakali. Tvého synáčka Ďasánka tady hýčkáme a snažíme se mu jeho smutek zmírnit. Stále Tě hledá a stále nechápe, prož už s ním nejsi. Je nám tak líto, že již nikdy neuvidíme tu tečku na Tvé nosánku ani nás nikdy výchovně nezpohlavkuješ...Sbohem, chlapečku milovaný, nikdy na Tebe nezapomeneme, protože Tě nikdy nikdo tady nemůže nahradit.

Dne 11. 3. 2011 ve 20.10 hodin se odebral za Duhový most náš miloučký kocourek Dioneksmutny-dionek.jpg, první kocourek, který přijel z kolonie náchodských kočičích bezdomovců. Bohužel nepřijel sám, ale přivezl si s sebou také nevyléčitelnou strašnou chorobu, "mokrou" FIP. Statečně bojoval, vzdoroval a pral se s nepřítelem, ale prohrál, protože vítězství neexistuje. Miláčku, mohl ses mít již dobře, konečně ses dočkal domova, tepla a lásky. Všeho sis užíval, ale jen krátce. Pak už na nás z různých pelíšků jen hleděla Tvá smutná očička, která prosila o pomoc...Nikdy na Tebe ani v Hradci ani v Náchodě nezapomeneme.

Dne 3. 3. 2011 ve večerních hodinách od nás navždy odešla naše milovaná a přítulná droboučká lada-nadherna.jpgLaděnka, statečná bojovnice... Její velmi atraktivní sourozenci byli umístěni hned, "obyčejnou Laděnku" už nechtěli...a přece byla tak nádherná se svými velkými kukadly a bílým střapečkem na konci černého ocásku...Ladě to však nevadilo, že neodešla, za chvíli se jí stýskat přestalo a byla u nás šťastná až do chvíle, kdy z ničeho nic ochrnula. Jeden den se začala motat, druhý den nemohla na zadní nožičky, ještě v noci jsem s ní letěla na veterinu...hned jsme zahájili symptomatickou léčbu, protože nikdo nevěděl, co se děje, "jen" měla obrovské ledviny, každá byla větší, než mají být obě dohromady... Ochrnutí pokračovalo směrem k předním nožičkám, až dosáhlo během týdne k hlavičce...Ale Lada bojovala, plazila se, lezla na škrabadla i na své oblíbené místo na okně...Když však po týdnu dostala křeče a začala naříkat, volala jsem pana doktora, který obětavě přijel a Laděnčino trápení ukončil. Nevíme, co se dělo, Laděnčino tělíčko bylo odesláno do ústavu na pitvu... Už je Ti dobře, miláčku, nic Tě již nebolí, už opět běháš jak vítr někde po nebeské voliéře se svými kamarády. Pláčeme pro Tebe a moc se nám stýská. Když přijdu do Tvého pokoje, stále se mi zdá, že Tě vidím, jak ke mně běžíš. A tak Tě budu nést ve svém srdci navždy...

Dne 20.2.2011 ráno zemřel nádherný mourovatý a mazlivý kocourek vitek.jpgVíteček. Stále byl zdráv, ale náhle začal špatně dýchat a veterinář zjistil, že se mu plíce zalily tekutinou. Bojovali jsme, dostával všechny dostupné léky, Víteček se snažil, papal a rval se s nemocí... Ale ač i on měl krevní testy v naprostém pořádku, nebylo to nic platné, v noci se strašně zhoršil a ráno se začal dusit. A tak dostal tu poslední injekci... Dgn. - infekční peritonitida... Vítečku, byl jsi úžasný kocourek, moudrý a zvídavý, nikdy na Tebe nezapomeneme.
Dne 8.2.2011 odešla za Duhový most želvovinová plachá kočička skorepka.jpgSkořepka, dceruška plaché Bělinky. Skořepka k nám přišla v zoufalém stavu, velmi dlouho se léčila, ale nakonec se zdálo, že zvítězila a bude zdravá. Nechala jsem ji plně naočkovat a Skořepka, ač moc nerostla, se zdála veselá a šťastná - my s ní. Krevní rozbory měla v pořádku. A přesto ji náhle dostihla FIP, která se v ní  k zákeřnému útoku připravovala jistě již od narození. Do poslední chvíle Skořepka bojovala, běhala k jídlu, papala a dokonce bumbala i mléko od náhradní mámy Alušky... Ale tato nemoc nedává nikomu nejmenší naději na vítězství - a tak Skořepčin hrobeček je na zahradě pod jabloní, hned vedle hrobečku malého Bradíka, kterého měla tak ráda.
Dne 1.2.2011peta.jpg umřel malinký kocourek Péťa. Od svého přijetí do depozita trpěl opakovanými rýmami a stavy, kdy mu bylo hodně špatně. Testy na FeLV a FIV měl však negativní. Koncem ledna se hodně zhoršil, zvracel, otekl mu jazyk a krk a bylo potřebné provést zákrok, aby se neudusil, ale kocourek se už neprobral z narkózy. Jeho malé tělíčko bylo celé bolavé a v dýchacích cestách měl plno hnisu a vůbec nereagoval na terapii. Je možné, že šlo o suchou formu FIP. Kocourek do poslední chvíle bojoval, ale ve stavu, v jakém byl už pro něj smrt byla vysvobozením.
Dne 23.1.2011zuzanka.jpg odešla za duhový most kočička Zuzanka. Kočička byla několik dnů nesvá, potom začala večer vemi silně slintat a i přes veškerou lékařskou péči druhý den byla zemřela :( Příčinu, proč zemřela, neobjasnila ani pitva,  která neodhalila nic patologického.

Dne 12. 1. 2011 zemřela po dlouhé a neustupující nemoci kočička Michalka, michalka-2.jpgdceruška Mišulky. Ač jsme se snažili bojovat, Michalčin život se vytrácel, až plamínek zhasl docela. Diagnoza - pravděpodobně  suchá forma infekční peritonitidy... Nepřemožitelný nepřítel opět zvítězil... Michalko maličká, vzpomínáme na Tebe.

Dne 9. 1. 2011 odešel za Duhový most černobílý kocourek Bradík. posledni-bradickova-fotka.jpgPlašánek, který se se mnou začal mazlit teprve tehdy, když onemocněl...Na rozdíl od svého bratra Bublíka se statečně popral s Haemobardotellou, kterou si k nám koťata přinesla, ale dohnala ho jiná choroba, proti které neměl naději - infekční peritonitida. Zemřel v mém náručí v neděli časně ráno.
Bradíčku, proháněj se po nebeských zahradách se svým mazlivým bráchou Bublíkem a věř, že na Tebe nikdy my zbylí nezapomeneme.

 

Dne 7. 1. 2011 v deset hodin večer zemřela náhle a zcela nečekaně milovaná kočička Esmeralda. esmeraldicka.jpgTato nadmíru mazlivá a vděčná kočička k nám přišla velmi zraněná, slepá, s velkým nitrolebním tlakem, který ani léky nezvládly. Když si u nás zvykla a byla šťastná a my jsme ji milovali, onemocněly jí ledviny - a ač toto onemocnění dle výsledků krve nebylo příliš závažné, zřejmě v kombinaci s nitrolebním tlakem bylo pro Esmeraldičku smrtelné. Takový průběh však nikdo, ani veterináři, nečekal...Zemřela den po zjištění onemocnění...

Esmeraldička odešla stejně tiše, jak tiše žila, ale moje bolest z jejího náhlého odchodu se zdá nezvládnutelná...(Vzpomínka na Esmeraldu).