Othello

Kocourka Othella virtuálně adoptovala laskavá paní DRAHOMÍRA RATHOUSKÁ. Děkujeme.

Nádherného obrovského kocourka Othella jsem do svého depozita přijala 12.8.2016. Othello je něvská maškaráda s PP. Byl teprve roční, ale musel jít z domu, protože prý je nečistotný. Několikrát byl minulými majiteli učiněn pokus Othella umístit - tedy se ho zbavit, ale z každého takového umístění se chlapeček hned druhý den vrátil, protože se vyčůral do postele nebo na křeslo.

Rozhodla jsem se s tím poprat sama, bylo mi nádherného mladého kocourka moc líto.

Jeho majitelé, hlavně pán, nesmírně spěchali na to, aby se ho zbavili..., ani se mi nechce popisovat ty rozmluvy s dotyčným pánem, který neustále zdůrazňoval, jak je kocourek v kondici, zdravý, ale že už ho prostě nechtějí..., že chtějí odjet na chatu...,den před předáním mi dokonce řekl, že kocour mňouká, že už chce pryč...

Miláček byl zpočátku zalezlý, ale nechal se hladit i chovat, pak začal chodit po pokoji, k ostatním kočkám je bezproblémový, kočky  na něj byly zvědavé, asi tak velkého kocoura nikdy neviděly - ale já skoro taky ne... Othello byl tehdy teprve roční, proto si rychle zvykl a začal být spokojený. Jenže stále nečistotný... A tak jsme začali "chodit po doktorech". Nic moc se nezjistilo, už se schylovalo k tomu, že bude označen jako nečistotný díky psychice... Ale nakonec pan doktor punkcí odebral moč přímo z močového měchýře - a oba jsme koukali - ve stříkačce byla zcela rudá tekutina... Othello měl obrovský zánět, který se mu velmi časnou kastrací ještě zhoršil. Musel mít obrovské bolesti...

Nasadila se ATB, byl to sice boj s desetikilovým kocourkem, ale vyhráli jsme a Otíček je nyní již zcela bez problémů, čistotný, rozpustilý, prostě správné mládě. Nejprve jsme se báli recidivy a později, když jsem ho umístila ke skvělým lidem, které dobře znám, se musel vrátit, protože se mu tak strašně stýskalo, že neustále velmi hlasitě plakal a škrábal na dveře. A tak je zatím stále v depozitu a uvidíme, co bude dál. Pokud k někomu půjde, musí to být člověk velmi svědomitý, pečlivý, obětavý a láskyplný, navíc s velkým bytem i velikou voliérou, protože Otíček potřebuje velký prostor.  Také to musí být, pochopitelně, člověk, který při první překážce nebude lámat nad nešťastným kocourkem hůl... a v neposlední řadě se musí líbit i "našemu Otíkovi“.