Úvodní strana » Kočky » Duhový most

Duhový most

Na nebesích je místo, kterému se říká Duhový most. Když umře zvíře, zvláště takové, které bylo někomu blízké, odchází za tento Duhový most. Pro naše milé kamarády tam jsou louky a kopce, kde mohou běhat a společně si hrát. Je tam spousta jídla, vody, slunečního svitu a naši přátelé jsou v teple a pohodlí. Všechna nemocná a stará zvířata jsou opět zdravá a při síle, kdo byl zraněn nebo zmrzačený, je nyní opět silný a zdravý, tak jak si ho v našich snech pamatujeme z dávných dnů a již minulých časů. Zvířata jsou šťastná a spokojená až na jednu maličkost: všechna postrádají někoho velmi zvláštního, někoho koho opustila. Hrají si a běhají spolu, ale přijde den kdy se jedno náhle zastaví a hledí do dálky. Jeho jasné oči pátravě pozorují, netrpělivé tělo se začíná chvět. Náhle vyběhne ze skupinky zvířat, letí přes zelené louky, rychleji a rychleji. Až se nakonec ty a tvůj kamarád sejdete v nesmírné radosti. Déšť šťastných polibků pokrývá tvou tvář, tvé ruce opět hladí milovanou hlavičku, znovu hledíš do těch přenádherných důvěřivých očí, jež nadlouho zmizely z tvého života, ale nikdy z tvého srdce. A přes Duhový most půjdete spolu a nikdy se už nerozejdete.

—Autor neznámý, Duhový most

 


Dne 7.1.2019 v 10.55 od nás navždy odešla kočička Nanynka, aby se připojila za Duhovým mostem k ostatním kočičím andělům. Statečná Nanynka bojovala až do konce, ale zkolabování ledvin nešlo napravit, i když jsem dělala vše, co se dalo. Dnes odešla z mé náruče tam, kde ji již nic bolet nebude. Jen tu zanechala mě a své kočičí kamarády, plačící a truchlící... Sbohem, Nanynko, měli jsme tě moc rádi.Nanynka naposled.jpg


Dne 30.11.2018 ve 12.45 hodin od nás navždy odešla, po sedmi letech společného života, statečná kočička Micinka z Jilemnice. K nám přišla jako roční po autonehodě, ale již těžce nemocná, byl jí diagnostikován mega colon. Téměř sedm let jsme bojovali, ale vyhrát jsme nemohli. I veterinář říkal, že nezná žádnou kočičku, která by s touto diagnózou tak dlouho žila. Micinka byla statečná, nesmírně mazlivá, ale neumístitelná, všude, kde se pohybovala, za ní zůstávaly páchnoucí obtisky.

Před několika dny, po pravidelném koupání, dokonce ochrnula, ale opět se vzpamatovala, avšak již ne na dlouho. Ale až do konce života měla velkou chuť k jídlu, loudila, běhala, žila hezký kočičí život. A když se již nemohla postavit na nožičky a přestala papat, musela jsem ji pomoci odejít za duhový most. Jak tiše žila, tak tiše, přímo z mé náruče, odešla. Nikdy na tebe nezapomenu, statečná mazlivá kamarádko.Micka z Jilemnice2.jpg


Dne 5.11.2018 odešel FELV pozitivní kocourek Roník - dg. mokrá forma FIP.

roník.jpg


V září 2018 odešel po krátké těžké nemoci za Duhový most mladý kocourek Filípek z Pardubic. Byl to báječný mazlík a skvělý společník s hedvábnou srstí a krásnýma očima. Vzpomínáme :-)
Filípek.jpg


Dnes, 20.10.2018 ve 12.15 hodin odešel za duhový most dvanáctiletý britský kocourek Kulík. Bohužel, stejně, jako jeho modré sestřičce Baculce před dvěma roky, mu selhala játra a jejich hodnoty už nebyly slučitelné se životem. I když jsme bojovali, Kulíček se začal velmi rychle zhoršovat a dnes již začal mít velké křeče a byl celý žlutý. Musela jsem ho nechat odejít, i když mi loučení s ním trhalo srdce. Vždyť u nás žil od roku 2011, kdy ho po smrti majitelky s jeho tatínkem Berunkem a sestřičkou Baculkou dovezli. Byl u nás dlouho, jistě tu žil velmi spokojeně, bohužel nemohl být umístěn, protože se mi ho nepodařilo ochočit natolik, aby byl připraven odejít do nového domova. Bude se mi po tobě moc stýskat, chlapečku černý.Kulík.jpg


Dnes ráno, 3.10.2018 v 8.54 hodin jsem pomohla odejít kocourkovi Mrázovi do nebe. Hodnoty jeho ledvin byly již neslučitelné s kvalitním životem, Mrazík naříkal a i přes hospitalizaci a zavodňování infuzemi mu nebylo pomoci.
Měli jsme našeho tlustého Mrazíka s křivou pusinkou strašně moc rádi, jeho odchod přišel jako blesk z nebe a asi si nikdy nezvyknu, že již tu s námi není. Bydlel u nás 16 let, měl tu spoustu kamarádů a věřím, že tu byl velmi šťastný. Přesto se nejde s jeho náhlou smrtí smířit... Sbohem, chlapečku, tvůj odchod tak nesmírně bolí...Mrazík2.jpg


Dne 9.8.2018 bohužel zemřel (na FIP) kocourek Tonny z Pardubic :-(
Tonny.jpg


Dne 4.8.2018 jsem pomohla přejít duhový most osmiletému kocourkovi Lucánkovi. Starala jsem se o něj od narození, pocházel z kočičího koncentráku v Josefově. Nikdo ho nikdy nechtěl, ač byl krásný a přítulný, jenže ostatním připadal příliš obyčejný... Věřím však, že u nás byl šťastný, měl naši lásku i lásku kočičích kamarádů. Bohužel ho zradily ledviny. Sbohem, chlapečku, nikdy na Tebe nezapomenu. Sisinka už na tebe v nebi čeká...

Lucánek2.jpg

Dne 25.7.2018 od nás navždy odešla milovaná kočička Sisinka. Před lety k nám Sisinku přivezli se třemi maličkými koťaty, ta brzy našla nového páníčka, ale o Sisinku neměl zájem nikdo. Jí to však však nevadilo, byla u nás šťastná a všichni kočičí obyvatelé ji milovali. Zemřela na rakovinu a její kamarádi po ní velmi truchlí. Utěšuje mne jen to, že snad příliš netrpěla, do konce života měla velkou chuť k jídlu i k žití...Budeš nám moc chybět, holčičko...Sisinka na okne.jpg


Dne 4.6.2018 odešel za duhu po delší nemoci kocourek Beda. Jeho odchod moc bolí.

Beda.jpg


Dne 2.6.2018 odešla přes Duhový most kočička Vříšťa na zástavu srdce při operaci zavřeného zánětu dělohy. Vzhledem k jejímu mladému věku, byla pravděpodobnou příčinou zánětu dělohy antikoncepce podaná počátkem březosti :(.

vříšťa.jpg


Dne 1.6.2018 jsem nešťastné malé, zubožené kočičce pomohla v šest hodin večer překročit Duhový most. Sípalka ke mně přišla s velkým nádorem v obličeji, doktoři jí však dávali ještě tak půl roku životu, a tak jsem bojovala... Sípalka krásně jedla, paštičky jen z ruky, ale denně velkou misku velmi kvalitních granulí pro staré kočičky vždy spapala sama,i když měla jen jeden zoubek, chodila do záchůdku a začínala se i mazlit, olizovala mi ruku. A vypadala lépe. Očka se jí otevřela, sípala méně...Tak to trvalo 16 dní, ale najednou byl konec... Holčička přestala jíst, začala mít křeče, nepostavila se na nožičky - a tak jsem letěla na veterinu, abych se dozvěděla, že se už opravdu nedá nic dělat. Nádor se zvětšil, utlačoval oko, pravděpodobně už byla zasažena i CNS 

sípalka.jpg


Krásná tříbarevná starší kočička Izabelka mne dnes v noci, 25.5.2018, navždy opustila. Přijela ke mně velmi zdevastovaná v lednu 2014 i se svým kotětem Ivankou z jednoho pražského parkoviště. Zdálo se, že se ani vyléčit nedá, ale přece jen se vše podařilo a z Izabelky se stala nádherná, velmi tlustá kočička, spokojená, mazlivá, přítulná. Přesto se nikomu během těch 4 let co žila u nás, nezalíbila tak, aby jí dal nový domov, nikdo si ji ani virtuálně neadoptoval. Izabelce to však asi nevadilo, žila tu šťastně a spokojeně - až do minulého týdne, kdy jsem si všimla, že najednou pohubla. Ale stále dobře jedla - a také měla již svůj věk... Přesto jsem s ní před dvěma dny došla na veterinu, protože se mi vůbec nelíbila její vystupující páteř a ze zkušeností vím, co to může znamenat. Bohužel, z úst veterináře zazněl ten nejhorší verdikt - pravděpodobně FIP... Žlutá však ještě nebyla, v bříšku bylo jen stopové množství tekutiny... Holčičku jsem přinesla domů a dál jsem o ni pečovala. Ještě včera lezla po skříni a papala... A dnes ráno již nebyla... Nemohla jsem tomu uvěřit, tak rychlý odchod nikdo nečekal... Brečím a brečím. Sbohem, holčičko vděčná, však ty víš, jak moc jsem tě měla ráda...

Izabelka v únoru.jpg


Dne 24.5.2018 ve 14.15 jsem pomohla něžné černé kočičce Kyselce překročit Duhový most. Přišla ke mně se svou mámou Idou a se třemi sourozenci v srpnu 2011. Modrá máma našla domov hned, postupně odcházeli i ostatní, jen černá Kyselka zůstala, protože byla sice krásná, ale nesmírně plachá. Myslím si však, že i tak měla u nás hezký život, spoustu kamarádů, lásku a všeho dostatek. Bohužel ji zradily ledviny, hubla, ale stále dobře jedla, jenže ze dne na den se vše zhoršilo a náhle se již nemohla ani na nožičky postavit. Hned jsem s ní běžela na veterinu... Hladila jsem ji a mazlila se s ní až do konce... Bylo to naše první i poslední mazlení... Už na mne nikdy nebudeš zpovzdálí pokřikovat, ať si s tím naplněním mističek pospíším...Je mi moc smutno. Sbohem, miláčku. 

Po plaché Kyselce se stýská i její adoptivní mamince, paní LENCE MACHOVÉ, která ji finančně podporovala. Moc děkujeme.

Kyselka.jpg


Dne 15.5.2018 přešel přes Duhový most kocourek Filípek. Dg.  cévní mozková příhoda - mrtvice.

filípek.jpg


Dne 15.5.2018 v 18.40 překročil Duhový most i statečný kocourek Marco. Odešel přímo z mé náruče, do poslední chvíle jsem ho hladila a říkala mu, jak ho mám ráda. Tolik jsem mu chtěla pomoci, ale nešlo to, hodnoty jeho ledvin byly příliš vysoké a nedaly se zvrátit. Byl u mne tři týdny..., přesto jsem si ho zamilovala a věřím, že i on mě.
Sbohem, statečný Marco, kéž by tě byl někdo našel již před rokem, abys sis mohl bezstarostného života užívat déle. Tak strašně moc mne mrzí, že jsem ti nemohla víc pomoci.

Marco.jpg


Dne 21.1.2018 v 17.30, jsem se musela navždy rozloučit s mojí malou, vzteklou, nedůtklivou, ale milovanou třináctiletou perskou kočičkou Nellinkou. Ke mně se v devíti letech dostala proto, že se v rodině narodilo dítě... Strávily jsme spolu čtyři roky a tři měsíce - v neustálém boji o Nellinčino zdraví. Přišla ke mně se struvity, po neustálém podávání antikoncepce se zánětem dělohy a s tak nemocnými očky, že veterinář uvažoval o jejich zrušení... Bojovaly jsme s Nellinkou, postupně jsme vše zvládly tak, že se jí žilo u nás dobře a že mohla být vykastrovaná. Postupně přišla i zoubky..., pak Nellince onemocněly ledviny. I to jsme s léky zvládaly a když jsem jí před 14 dny nechala vyšetřit krev, abych věděla, jak na tom s ledvinami je, radovala jsem se, že se zlepšila... To jsem však netušila, že na nás již číhá další hrůza, zhoubný nádor na mléčné žláze... I to jsme spolu zvládly, ač jsem při její operaci byla hrůzou bez sebe... Ale to nejhorší na nás teprve čekalo - nemocné srdíčko. Tady už nezabíralo nic, až se zkusilo vše... Chtěla jsem bojovat, chtěla jsem udělat cokoliv, co by pomohlo, ale už nebylo co... Už se nedalo dělat nic... Jediné, co jsem ještě mohla udělat z lásky k té malé kočičce bylo jí pomoci odejít a nenechat ji udusit... Spousta kočiček prošla za ty roky mým depozitem, některé byly tiché, skromné, ani jsem o nich skoro nevěděla, jiné mi způsobily spoustu dalších vrásek... Nellinka určitě k těm prvním nepatřila, byla to kočičí osobnost, kterou nebylo možné přehlédnout. Vím, že mne měla ráda, pokud měla dobrou náladu, ráda sedávala na mém klíně a nechávala se hladit. Nesnášela jakoukoliv manipulaci, podávat léky bylo skoro nemožné... Když měla náladu špatnou - a to bylo častěji - nenechala na sebe ani sáhnout. Ale milovala jsem ji s dobrou i špatnou náladou a moc si přála, aby tu se mnou ještě chvíli zůstala. Nikdy na tebe, holčičko krásná, nezapomenu. Tečou mi slzy a svírá se mi srdce - a nejde mi uvěřit, že už se mnou nikdy nebudeš. Jsem ráda, žes u mne byla, že se ti u mne líbilo a že jsem ti mohla pomáhat. Ráda jsem to udělala, moc ráda bych to dělala dál. Odešla jsi z mé náruče, až do poslední vteřiny, do posledního tvého dechu jsme byly spolu...Spinkej, beruško naše. Sbohem.

Nellinka.jpg

 

 

Pomozte

opuštěným a týraným
zvířatům

5929191339/0800

Do zprávy pro příjemce
prosím napište
"DAR PRO KOČIČKY".
Moc děkujeme.

Kontaktuje nás

Předsedkyně

Mgr. Hana Smejkalová
773 535 128

kocicinadeje@centrum.cz

Jednatelka

Radka Hrochová

rh26@centrum.cz

Místopředsedkyně

Pavla Hybská
605 458 087

cymb@centrum.cz

Číslo účtu

5929191339/0800

Napište nám

Pole označená * jsou povinná.