Přijaté kočky 2025
Dne 12.3.2025 byl královéhradeckým depozitem přijat kocourek Patrik. Je to již devítiletý kocourek, který má za sebou velmi pohnutý osud. Přicestoval se svou majitelkou z Ukrajiny, z celé rodiny jí zbyl už jen on... Paní se musela ubytovat na ubytovně, kde kocourka nesměla mít. Proto ho svěřila známé a hledala si nové bydlení i s kocourkem. Jenže té známé kocourek utekl a strávil celou zimu někde venku. Před dvěma dny se stal zázrak a kocourek se ocitl na zahradě paní v Heřmanově Městci, ta ho nenechala osudu, zavřela ho do voliéry a na Psím detektivovi zjistila, že se jedná o ztraceného a hledaného kocourka Patrika. Dala hned vědět jeho majitelce a ta se rozhodla, že už ho té známé nesvěří a začne nové bydlení hledat velmi intenzivně. Ale neměla ho kam dát, tedy jsem se nechala uprosit a kocourka jsem vzala k sobě. Již je vyšetřen, otestován a prvně naočkován. I když je ve stresu, tak pěkně hamá a chodí vzorně na záchod. Musím doufat, že jeho panička brzy najde odpovídající bydlení a kocourek zase bude moci bydlet s ní.
Dne 15.3.2025 byl královéhradeckým depozitem přijat asi devítiměsíční kocourek Pirát. Přivezl ho Ukrajinec, který v ČR dobrovolně pomáhá svým spoluobčanům, když jsou v nesnázích. Pirátův páníček těžce onemocněl, byl odvezen do nemocnice, kde zemřel. Bydlel na ubytovně v Holicích a zazněl příkaz místnost vyklidit. Dobrovolník při vyklízení tam našel mladého kocourka, kterého prý měl zemřelý pán od někoho z Litomyšle. Nevěděl, kam s ním, nikdo ho nechtěl, ale PČR v Hradci Králové, kam dobrovolník zašel, mu poradila mne... Co jsem měla dělat... ? Auto až po střechu zarovnané věcmi a mezi nimi plačící kocourek.
Už je vykastrovaný, otestovaný, příští týden půjde na očkování a pak bude hledat nový domov. Je krásný a nesmírně mazlivý.
Nevykastrovaný, asi tříletý kocourek Apríl do královéhradeckého depozita přijel 2. 4. 2025 po plošném odchytu koček v okolí Pardubic.
Protože byl přítulný, bezproblémový a velmi vděčný, rozhodla jsem se, že se do místa, kde se pohyboval, už mezi ostatní plaché kočky vracet nebude. Nechala jsem mu vyšetřit krev, otestovat ho, vykastrovat. Bohužel je FIV pozitivní, stejně jako, v poslední době, většina venkovních koček.
Přesto však doufám, že až bude i naočkován, tak tento krásný kocourek nový domov najde.
Dne 7.4. 2025 jsem do královéhradeckého depozita přijala kočičku Gumičku a její čtyři čerstvě narozené děti.
Gumička porodila v areálu bývalého Gumokovu a tamní pracovníci mne požádali o pomoc, protože místo, kde se Gumička pohybovala, bylo pro kočičky velmi nebezpečné.
Gumička je nesmírně milá a vstřícná kočička a velmi pečlivá maminka.
Dne 3.5.2025 byla královéhradeckým depozitem přijata kočička Thelma a její tři novorozené děti.
Thelma porodila mezi bezdomovci v části Hradec, kterému se říká Temešvár. Je to místo, kde je pouze skládka, bezdomovci a potkani.
Je to ostrá kočička, ale nesmírně starostlivá a pečlivá máma.
Dne 7.5. 2025 byla královéhradeckým depozitem přijata kočička Baletka.
Na internetu paní, která sousedovic březí kočičku našla na své zahradě, hledala radu, neboť kočičce bylo evidentně špatně, vytékal jí z pochvy hnis a paní věděla, že jí byla podána v době březosti "antikoncepce". Majitel kočky s ní na veterinu jet nechtěl, že počká, až porodí, ale když se tato zpráva dostala ke mně, věděla, jsem, že kočička nebude schopna porodit a že jí jde o život.
Po velmi zdlouhavém jednání a prosbách, kdy majitel zavřel kočku do přepravky a tu do garáže, se podařilo, že se v noci přece jen vydali s ní na veterinu, Paní sousedka nakonec přemluvila majitele kočky a kočičku do Hradce přivezli - podmínkou asi bylo, že majitel nebude muset nic platit, že vše zaplatím sama. Na veterině jsem vyjednala přijetí a s paní sousedkou, která kočku našla, jsem se tam sešla... ač na mne doma čekalo několik desítek depozitních kočiček, o které se starám. Kočička byla ve velmi špatném stavu, vychrtlá, i s koťaty v břiše vážila 2,70 kg a byla otázka, zda přežije. Naštěstí měl pohotovost skvělý pan doktor a kočička, pojmenovala jsem ji Baletka, šla hned na sál... Kočička velmi naříkala, z pochvy jí vytékal páchnoucí hnis a veterinář zjistil, že má plné břicho mrtvých koťat. Hned v noci operoval, kočička byla nesmírně zesláblá a skoro operaci nepřežila, nezvládala ji udýchat. Koťata v jejím bříšku již byla shnilá... Dohodla jsem se s panem doktorem, že mi bude volat, jak vše dopadlo a že, pokud kočička přežije, půjde potom ke mně.
O půlnoci mi pan doktor volal a říkal, že kdyby Baletka nebyla v noci operovaná, tak neměla šanci na přežití ani 1 %. Že zatím žije, co však bude dál je ve hvězdách...
Ale mně se chce brečet nad nešťastnou maličkou kočičkou, vlastně odrostlým kotětem a zvracet nad všemi, co tento její stav zavinili.
Baletka naštěstí přežila a po třech dnech hospitalizace jsem si ji přivezla do depozita.
Nyní bere léky na bolest, ATB a dělám vše pro to, aby jedla... A samozřejmě se snažím věřit, že snad vše dobře dopadne.
Dne 15.5.2025 přijalo královéhradecké depozitum mladého kocourka Kubíka.
Kubíček byl nalezen u jednoho z krmných míst na Benešovce v Hradci Králové, kde ho někdo zřejmě vyhodil. Držel se na místě, netoulal se a čekal na záchranu.
Dnes se jí dočkal, byl odchycen a po důkladném vyšetření, testování a očkování na veterině přijel do mého depozita.
Zatím se bojí, ale snad si brzy zvykne.
Dne 23.5.2025 přijalo královéhradecké depozitum kočičí mámu Amy a její malé, asi třítýdenní kotě Emilka. Březí kočička Amy byla zanechána svému osudu ukrajinskou rodinou, která se odstěhovala.
Paní, bydlící v sousedství, kočičku krmila, dokonce s ní došla na veterinu objednat kastraci, ale už bylo pozdě. Amy porodila kdesi venku, paní koťata hledala, ale nenašla... Po třech týdnech se Amy objevila s jedním kotětem, o ostatní zřejmě přišla.
O kotě se bála, začala být velmi agresivní na domácí patnáctileté kočky i na děti hodné sousedky a tak paní hledala pro kočičku i kotě nějaký azyl. Navíc se Amy začala znovu mrouskat a hned se kolem ní sbíhali nevykastrovaní kocouři.
Nyní je Amy s Emilkem u nás a co nejdřív musí na veterinu na testování a sono, obávám se, aby již opět nebyla březí.
Dne 25 5. 2025 byla královéhradeckým depozitem z velmi neutěšených podmínek přijata stará kočička Dáša. Přišla se špatně léčenou hypertyreozou. Už má ale za sebou kontrolní vyšetření krve, biochemku i hematolku a PCR test na štítnou žlázu - a začíná se pomaličku zlepšovat.
Dne 4.6,2025 byla odnoží královéhradeckého depozita přijata želvovinová kočička Julinka a její asi tři týdny stará pětice koťátek. Julinka porodila v kravíně u Holic a dobrovolníci rodinku pochytali a přivezli do Hradce Králové.
Koťátka - kluci Julius a Jonathan, holky Jasmína, Jenůfka a Jindřiška - se mají k světu, ale maminka Julinka je nemocná, má velký průjem, je objednána na biopsii střev...
Dne 6.6.2025 byla královéhradeckým depozitem přijata malinká, asi měsíční kočička Jasmínka.
Byla nalezena v Hradci Králové na čtyřproudové silnici a MP i městským útulkem odmítnuta. Proto jsme s ní absolvovali veterinu my, brala ATB a musela být krmena lahvičkou a měsíc byla v karanténě mimo ostatní kočky.
Stále je velmi drobná, ale již veselá a čilá, je v pokoji s dalšími koťátky a snad už bude vše dobré.
Dne 19.6.2025 ráno na mne manžel volal, že za brankou je nějaká cizí přepravka.
Hrklo ve mně a běžela jsem tam – a bohužel mé zlé tušení mne nezklamalo – polorozbitá přepravka zadrátovaná mnoha dráty, aby se neotevřela a v ní, k mé obrovské hrůze, deset koťátek…
Koťata asi ze tří vrhů, dvě zhruba dvouměsíční, nejméně tři úplně malinká, asi třítýdenní, která ještě neumí jíst ani vylučovat a ostatní zhruba šestitýdenní.
Všichni vědí, jakou spoustu koček tady mám, že jsem na ně sama a že mi už je přes sedmdesát. Přesto se nerozpakují, přepravku nacpou koťaty alespoň od tří koček a hodí mi je za branku. Lidé bez srdce, citu, pouze duševní ubožáci, kteří nedovedou ani zavolat nebo alespoň zazvonit. Co kdybych byla opět v nemocnici? Jsem po druhé operaci nohy, chodím s berlemi, nemohu si ani pořádně sednou, natož udělat dřep či kleknout...
Koťata mají zhnisané oči, velká neodčervená bříška, některá neustále pláčou a volají mámu.
Dne 4.7.2025 přijalo královéhradecké depozitum sedmiletou bengálskou kočičku Elektru. Přijela z Hrádku v Orlických horách, kde se jí její majitelka písemně vzdala.
Sousedka, která ji přivezla, mi vyprávěla, že Elektra neměla ani jméno, nikdy nebyla doma, přespávala venku u býků. Když se její majitelé odstěhovali, dům se začal bourat a Elektra se rozhodla ho bránit vlastním tělem. Mezi bagry proletěla do domu a tři dny se neukázala, všichni jsme měli obrovský strach, že je v domě někde zasypaná. Ale naštěstí se to nestalo, sousedka si ji nechat nemohla, ale byla ochotná kočičku přivézt.
Elektra je, jako skoro každá bengálka, "samorost". Ukřičená, někdy vstřícná, jindy konfliktní.
Už jsem ji nechala otestovat, odčervila jsem ji a je po prvním očkování. Po druhém očkování bude hledat nový domov.
Stalo se 8.7.2025... Do královéhradeckého depozita přibyly tři malé, asi dvou měsíční želvovinové kočičky...
Uplynulo pár dní od vhození přepravky s deseti koťátky a je tu nová kalamitka. Dnes se u mne objevili dva chlapi s velkou krabicí a v ní bylo pět koťátek. Dvě úplně malinká, 2 - 3 týdny a tři větší, asi dvouměsíční. Že prý krabici s koťaty našli u popelnic... Moc jsem jim nevěřila, nicméně jsem zavolala do útulku a tam jsem dostala očekávanou a obvyklou odpověď, že útulek je přeplněný.
Takže jsem jim řekla, že vím, že tam je jedna kočička a ještě zamluvená, tři kočky jsem odtamtud nedávno vzala já sama a našla jim domovy a jedna kočička kojící. Volala jsem tedy na MP, přijeli strážníci a byli velmi slušní a začali komunikovat s operátorkou a útulkem.
Z útulku nakonec, po velmi dlouhé komunikaci, vypadla odpověď, že vezmou tedy to malé kotě na dokrmení, ale jen jedno. To jsem odpověděla, že tak je to špatně, ta mimina musí zůstat spolu..., jinak by to bylo pro ně citově devastující. A na to útulek/Azyl, že mají jen jedno místo - jenže to kotě stejně muselo k náhradní mámě, která v Azylu momentálně je...
Nakonec jsem jim nabídla, že když vezmou obě mimina, budu se snažit o ty tři větší kočičky postarat. Mimina tedy odjela a tři kočičky, želvinky, zůstaly tady. Byla jsem tak vystresovaná, že jsem ani krabici s koťaty nevyfotila...
Tři želvovinové sestry mají zhnisaná očka a začervená bříška... Dokonce měly i blešky. 
Ráda bych teď jen stroze napsala, že královéhradecké depozitum dne 10.7.2025 přijalo další dva kocourky. Ale takto stroze to prostě nejde… Ne kvůli čím dál hnusnějšímu jednání lidí ani kvůli nepochopitelnému chování zdejšího městského útulku – Azylu pro zvířata.
Před dvěma dny jsem psala, že ke mně přišli dva chlapi a přinesli v bedně 5 koťat... Tři z toho, TŘI SESTRY, zůstaly u mne, dvě malinkatá byla s obrovskou neochotou a nechutí přijata do útulku – a to zase jen s pomocí MP…
A dnes mi kolem poledne volala jedna paní učitelka z královéhradecké mateřské školy, že během prázdninového úklidu zahrady v křoví objevili polorozbitou přepravku a v ní zavřené dvě kočičky. Nikdo neví, jak dlouho tam ty kočky byly, ale přepravka byla celá od výkalů, v tom ty kočičky seděly… V dolní části přepravky je lepka asi z nějaké veteriny asi se jménem nějakých kočiček. Zůstala tam zapomenuta? Nebo to to je úmysl?
Paní plakala do telefonu a ptala se, co má dělat. Poradila jsem jí, aby volala rovnou do útulku, protože MP musí dělat ohledně koček to, co útulek/Azyl, řekne… Moc dobře si pamatuji, jaké nepředstavitelné problémy nastaly před dvěma dny, když jsem prosila, aby tam byla přijata alespoň ta dvě malinká koťata, protože tam mají kojící mámu.
Takže ze školky volaly do Azylu a tam jim řadová ošetřovatelka M.F. stroze odpověděla, že žádné kočky v žádném případě přijmout nemohou, že jsou zcela plní !!! , že si prostě si školka musí poradit sama…
No, stačí se podívat na stránky, kde není ani jeden nalezenec a ani jedna kočka k adopci.
A tak, jak jinak, kočky skončily u mne… Jedná se pravděpodobně o mladého vykastrovaného kocourka, to ještě nevím jistě a o asi čtyř až pětiměsíční kotě, také kocourka.
Dne 2.8.2025 byla královéhradeckým depozitem přijata maličká, asi dvouměsíční kočička Miluška. Byla nalezena v Hradci Králové u Podnikatelského centra, ale tam všechny kočky známe, Milušku zde evidentně někdo vyhodil. Přidávala se ke kolemjdoucím a jedna paní zavolala MP. Měšťáci přijeli, byli velmi slušní, převzali ji a vezli do městského útulku, ale tam kočičku nepřijali - to je pořád stejná písnička. I MP je již z kočičí situace v Hradci naprosto bezradná... Pokud bychom kočičku nepřijali my do Kočičí naděje, byla by někde venku vypuštěna.
Miluška měla velké, začervené bříško a v kožíšku spoustu blech.
Miluška je nádherné, hravé, zdravé kotě, už je otestovaná na FIV, FeLV i FPV, odčervená a brzy bude naočkovaná. Pak začne hledat nový domov. Zatím je v karanténě mimo hlavní depozitum...
Dne 9.8.2025 přijalo královéhradecké depozitum pravděpodobně mladého nevykastrovaného kocourka Vasila. Byl nalezen na Ulrichově náměstí, letáky byly rozmístěné, na FB jsem ho zobrazovala na všech našich stránkách a byl mohutně sdílen, přesto se neozval nikdo, kdo by ho hledal. A tak Vasilek, po karanténní době strávené u svého nálezce, přijel večer ke mně.
Zatím je smutný, neví, co s ním bude... Už je objednán na kastraci a testy.
Dne 11.9.2025 přijalo královéhradecké depozitum čtyři maličká, maximálně dvouměsíční koťata.
Dle vyprávění muže, který je přivezl, měla být utopena. On je sice od majitele převzal, ale nechat si je nechtěl a jezdil v podstatě celý den po Východních Čechách a hledal útulek či depozitum, kde by koťata přijali. Bohužel je nikde nikdo nechtěl. Ani já ne, protože jsem přeplněná a již stará. Ale když ani v osm večer koťata ještě neměla kde být a pán je chtěl vypustit, aby se tedy o sebe postarala sama, převzala jsem je od něj a ještě zařizovala veterinu.
Koťata už mají testy na FIV,FeLV a FPV, naštěstí jsou negativní. Jsou to dva kluci a dvě holky. Zatím se hrozně bojí, syčí na mne a vrčí, ale s chutí se najedla a všechna hned šla na záchod.
Dne 1.10.2025 byla královéhradeckým depozitem přijata čtyřletá mazlivá kočička Pepinka. Přijela z Mladé Boleslavi i se svou spolubydlící Kačenkou kvůli velké alergii v rodině. Po kompletním naočkování bude hledat nový domov - bez Kačenky, kterou z nějakého důvodu ráda nemá.
Dne 1.10.2025 byla královéhradeckým depozitem přijata tříletá něžná a mazlivá želvinka Kačenka. Přijela z Mladé Boleslavi i se svou spolubydlící Pepinkou kvůli velké alergii v rodině. Po kompletním naočkování bude hledat nový domov - bez Pepinky,holky se rády nemají...
Dne 19.10.2025 byla královéhradeckým depozitem přijata dvě malinká koťátka. K paní, která je přivezla, je vhodil přes plot soused myslivec - a když mi volala a vyprávěla, jak již dva dny hledá někoho, kdo by koťata vypiplal a všude je domítnuta a poslána "o dům dál", že na mne dostala kontakt a jsem její poslední naděje, tak jsem slyšela, jak ni ni ten soused křičí, ať je praští lopatou a bude mít po starostech.
V útulku ji také odmítli s tím, že sice místo mají, ale není tam nikdo, kdo by se o ně postaral...
Mimina měla zalepená očka, to dáme do pořádku a až se trošku zotaví, půjdeme na veterinu. Zatím ani nevím, jakého jsou pohlaví, mouráček je kluk a černobílý možná také.
Dne 19.10.2025 byla královéhradeckým depozitem přijata velmi mladá, ale velmi plachá kočička Věrka, asi máma koťátek, bohužel o ně vůbec nejeví zájem. Má zanícené oči a velkou rýmu.
Po vyléčení a kastraci se bude zřejmě vracet tam, kde je zvyklá a kde je i krmena.
Dne 27.10 2025 byla královéhradeckým depozitem přijata mladá kočička Melí, která byla nalezena přivázaná na dvoumetrovém provaze u stáje s koňmi. Lidé, co ji našli, ji vzali k sobě domů - a nyní přijela ke mně do depozita.
Po kastraci a naočkování, pokud bude v pořádku - nemá dobrý poměr A/G - bude hledat nový domov.
Dne 29.10. 2025 byla do královéhradeckého depozita přijata stará slepá kočička Slepýška. Pohybovala se několik měsíců ve skladištní oblasti, jedna hodná paní ji krmila a hledala pro ni azyl. Došla s ní i na veterinu, kde jsme se dozvěděli, že Slepýška má oči nevratně poškozené.
Nejprve byla ve stresu a seděla v záchůdku, ale již druhý den se velmi rázně cpala z klece ven, tak jsem jí to umožnila.
Naštěstí všechny testy má v pořádku, dobře papá a už se zvládá pohybovat i po pokoji. Dokonce si již sama vylezla na chvíli i do voliéry.
Dne 28.10.2025 jsem do svého královéhradeckého depozita přijala dvě staronové kočičky, Kristyánka a Motorku
Jejich znovupřijetí však předcházelo drama, ze kterého jsou dosud obě kočičky i já v obrovském šoku a stresu
Obě byly do dotyčné rodiny umístěné v roce 2022 , Kristyánek jako roční kocourek, tehdy nalezený vyhozený na královéhradecké Benešovce, Motorka coby dvouměsíční koťátko, vytažené z motoru auta…
Vše tehdy vypadalo velmi dobře., okna zasíťovaná, zprávy a fotky pravidelně přicházely…
Pak se pán odmlčel, ale to je normální, po třech letech nevyžaduji časté zprávy.
Ozval se mi až v květnu 2025, kdy mi volal, že nemá čím krmit, zda bych mu mohla darovat nějaké krmivo.
Udělala jsem to, ale mělo mne to varovat… Říkal, že je to nečekaná situace, že je to výjimečné, že se to nebude opakovat.
Kladla jsem mu na srdce, že přece ví, že kdyby se něco dělo, kočičkám pomohu nebo si je vezmu zpět. Tak je to i v Předávacím protokolu.
Pán mi pak ještě poslal fotky obou kočiček a psal, že již má práci a že je opět vše v pořádku…
To jsem si myslela až do dneška, kdy mi odpoledne zavolala neznámá paní a ptala se mne, zda mi její bratr dnes předal kočičky Kristyánka a Motorku, že jí tedy tvrdí, že ano, ale ona že ví, že neustále lže, tak se raději o tom chce přesvědčit.
Krve by se ve mně nedořezal, protože mi nikdo žádné kočičky nepředal. Hned jsem mu běžela zavolat, ozvalo se, že číslo neexistuje, ale naštěstí přes WhatsApp volat šlo.
Ptala jsem se, kde jsou moje kočičky a on, že neví. Prosila jsem ho, ať mi řekne pravdu, že se na něj zlobit nebudu – nakonec z něj vylezlo, že je vyhodil někde na ulici. Prý v přepravkách. Dostala jsem z něj nakonec, ve které ulici je vyhodil, letěli jsme tam s manželem, ale nikde žádné přepravky ani kočičky nebyly. On ale pořád tvrdil totéž – položil je v přepravkách na trávník.
Později jsem se dozvěděla, že i to byla lež, kočky na ulici vysypal a odešel.
Volala jsem tedy na městskou policii, tam mi řekli, že žádné kočky, ani v přepravce ani bez přepravky dnes nikam nepřeváželi a že ani nikdo nevolal. Ale že jestli chci, že pošlou do té ulice hlídku, která bude projíždět a koukat, zda někde něco neuvidí.
Jak jsem pobíhala tou ulicí a volala, to už jsem brečela – i když jsem si vůbec nemohla být jistá, že je v té ulici opravdu vyhodil – zaslechla jsem slabé mňoukání. Hledala jsem, odkud se ozývá nejsilněji a bylo to z velkého auta, které, dle sousedů, tam stálo již několik dní.
I ve svém věku jsem se vsoukala pod auto, do vody a bláta a viděla jsem, že vzadu z podvozku vykukuje malá hlavička Motorky. Vytáhla jsem ji, předala manželovi a hledala jsem dál. Další mňoukání se ozývalo zpředu. Znovu jsem vlezla pod auto, svítila mobilem do každé škvíry, kocourka jsem hluboko mezi podvozkem a předním kolem zahlédla, ale byl tam zaklíněný a nešel vytáhnout. Zoufale jsem volala hasičům a když jsem s nimi mluvila, stal se zázrak a Kristyánek se najednou objevil pod autem. Někudy sám vylezl. Brečela jsem radostí.
A v závěru tohoto příběhu se v ulici objevilo auto městských policistů, kteří se tam opravdu přijeli podívat, jak slíbili. Nabídli se nám, že kočičky k nám odvezou. Z auta vytáhli dvě přepravky, kočičky naložili a odvezli před náš dům, kde na nás počkali a pomohli mi kočičky donést domů.
Byli skvělí, ochotní a velmi slušní.
Kočičky jsou nyní v bezpečí, ještě vyděšené a nesmírně špinavé, u mouratobílého Kristyánka bílé pacinky ani náprsenka nejsou vůbec vidět, jak je špinavý z motoru, kde se vyděšeně po vyhození schovával, ale to je již detail, časem se z něj jistě opět stane nádherný kocourek.
Malá, nyní již tříletá Motorka, se schovává v pokoji na nejméně přístupném místě, ale už je i ona v bezpečí.
Kdoví, co se s nimi dělo v posledních dnech… Až se vzpamatují, půjdu s nimi na veterinu, protože poslední očkování mají z doby, kdy odcházeli ode mě a kočička není ani vykastrovaná. Já se klepu ještě teď… a stále, ač bych už měla být zvyklá, nepřestávám být v šoku nad bezcitností a surovostí některých lidí...
Dne 2.11.2025 byla odchycena v areálu hradecké Fomy asi čtyřměsíční kočička Albína. Zřejmě se přitoulala na krmné místo, jenže dospělé kočičky ji od jídla odháněly. Bála se, proto byla chycena do sklopce a nyní pobývá v dočasné péči královéhradeckého depozita. Již absolvovala testy, je odčervena a nyní čekáme na vyšetření oček, která má nemocná. Naštěstí jí chutná jíst a pomaličku se zabydluje.
Dne 17.11.2025 přijalo královéhradecké depozitum asi tříměsíčního kocourka Yukiho. Přivezl ho velmi starý pán s paní až z velké dálky... Má chalupu na samotě a někdo jim tam kotě hodil přes plot.
Yuki se chvilku bál, ale nyní už běhá po pokoji, krásně papá, snese se se s ostatními a je již odčervený, prvně naočkovaný s FIV,FeLV a FPV testy negativními.
Dne 21.11.2025 byla královéhradeckým depozitem přijata tříbarevná kočička Margaret. Velmi dlouho se potulovala po Hradci Králové a posléze začala chodit na krmné místo, kde se snažila najíst s ostatními chlupatými bezdomovci. Nyní to již bylo tak, že denně na krmičku čekala a témeř neodcházela. Plakala a za každým, kdo ji míjel, běhala...
V městském útulku pro ni prý místo nebylo a tak, v očekávání mrazů, přijela ke mně. Ostatních neznámých kočiček v depozitu se bojí, ale je vidět, jak je ráda, že je v teple.
Již je objednána na veterinu, kde absolvuje sono, testy a očkování.
Dne 29.12.2025 byl královéhradeckým depozitem přijat maličký, asi šestitýdenní kocourek Jurášek. V Hradci Králové Třebši byla prý vyhozena tři koťata, pouze jedno se podařilo odchytit.
Jurášek přijel jako velmi plachý a bojácný kocourek, velmi začervený, již měl od toho i zbytnělá střeva, ale už se pomalu zklidňuje, při hlazení i vrní. Již je otestovaný na FIV, FeLV i FPV, odčervený a zanedlouho půjde na očkování.
Pomozte
opuštěným a týraným
zvířatům
5929191339/0800
Do zprávy pro příjemce
prosím napište
"DAR PRO KOČIČKY".
Moc děkujeme.
Nabídka koček
Kontaktuje nás
Číslo účtu
5929191339/0800